Dívka z města

Nedvědi & Brontosauři 153 10 1881 0
E F#mi A E Tehdá jednou, nevím sám, kolik let nepovím vám, F#mi A E v Ohio jsem práci vzal, dobrej bůh ten den mi přál. F#mi E R: Byl jsem kovboj, jenž se smál, F#mi E A E byl jsem kovboj, jenž si hrál. Jednou z rána, den už stál, vyjet jsem se přichystal. Bryčka lehká přijela k nám a s ní dívka jak anděl sám. R: Byl jsem kovboj... Hlavu svojí zmatenou skloním v pozdrav pojednou. Pak už vyšel rančer sám, tebe dcerko vitám k nám. R: Pohled očí jenž mi přál, pohled očí tolik hřál. Každej večer jsem pak stál, okno její jen vídal. Po pár tejdnech nebyl sám, lásky oheň vzplanul nám. R: Byl jsem kovboj... Jednou mi smutně povídá, léto končí, město volá. Za vědou zas musím jít, cítil jsem, jak budu žít. R: Teď jsem kovboj, jenž se smál, dívka s láskou zmizela v dál.

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód