Když prší

Záviš 4 0 248 0
Když prší a slunko schovaný je za tvými rameny to slunko schovaný i je za tvými vlasy a možná i za támhletěmi kameny. Když prší, rozpuštěné sklo se snáší z tmavý oblohy a revmatikům loupe v kostech nebo v kříži a všichni vypadají jako mátohy. Co naprší tobě Tomáši co naprší tobě Jane a copak tobě milý Jonáši štěstí dosud nepoznané. Když prší, na tom není snad nic tak divného přece, je to jen kousek deštníkové přítomnosti a dva lidé zachumlaní v chatě v dece. Když prší, staví si u cesty kluci z hlíny hráze alespoň já jsem to tak kdysi dávno dělal, teď už poslouchám jen slaboduché fráze. Co naprší lásce pod mostem, co naprší lůze v trávě a copak pětce odečtené z ten (?) to bych teď rád věděl právě. Když prší a ty sedíš za oknem v jídelně závodní a nadáváš na připálený rizoto dokud je ještě čas tak rychle vysedni. Když prší, podobáš se prasklé struně na mé kytaře a já pořád nemám strunu sílu vyměnit podobáš se i mrtvé písni faráře. Co naprší nám dvěma jedenkrát, copak naprší nám na plášť, jednomu nic druhýmu akorát každýmu však určitě zvlášť, určitě zvlášť.

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód