Pedro isbek

Wohnout 4 1 168 0
Mám zvláštní pocit, co mě v rozjímání plaší Milí braši, šeptám tiše, slyšte, pst Jako bych procit a zahlíd desku naší Stojíc na náístupišti v dešti Čeká ve splínu na povoz z kometářů V jízdním řádu topí zraky strachy Pod lampou stínu šine se povoz adresářů V tom neřádu moknou fraky taky To, že se Pedro jednou vrátí Bylo tak trochu mazaný Jestli se totiž neobrátí Vytáhne stopy smazaný Prazvláštní pocit je to obzvlášť – když netuším Zda-li vítat Pedra šeptem nebo přebreptem Mám-li mít soucit, všechna předsevzetí ruším Obracím list jak Ferenz List Čekám na příchod nejmladšího z veteránů Oháklýho k světu do bukletu Vrací se časem plnej podlitin a šrámů Snaží se polknout větu v cuku letu To, že se Pedro jednou vrátí Bylo tak trochu mazaný Jestli se totiž neobrátí Vytáhne stopy smazaný Vlastně mě těší, že se Pedro domů vrací Tuším k mání lepší desky není naší Mazut mi prší z uší na duši co suším Uvítací pražím kaši Zanedlouho spatřím nejmladšího z veteránů Starýho máka hejbnout nerozumim s kuframa Co v dávným čase zmizel za výlohou kramů Dobývat příčky domobrana To, že se Pedro jednou vrátí Bylo tak trochu mazaný Jestli se totiž neobrátí Vytáhne stopy smazaný

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód