Strejdo, scházíš nám jak sůl
Ten dům, kde žil strejda, dnes nás nezvedá.
Dřív, kdo jen vstoupil hned v něm pookřál.
Hostitel všechno stih',
nešťastným vrátit smích,
chladem prokřehlý sál změnit v úl.
Dneska, strejdo, scházíš nám jak sůl.
Tys nás učil vnímat rytmus století
i nést hlavu vzpříma, z prachu vstát vzápětí.
Od nás žáků mnoho chtěls',
ale nikdá neuměls'
ani nad jedním z nás zlomit hůl.
Dneska, strejdo, scházíš nám jak sůl.
Ty měl jsi předstih,
tvůj kompas a v něm střelka
vždy řekly ti dřív, kam se dát.
I v útlých pěstích
se našla síla velká.
Tam uvnitř tys nonstop byl mlád.
A show, gagy, špílce měl jsi rád, jak tě znám.
S úsměvem pošetilce zesměšnils sebe sám.
Časně vstals, pozdě leh,
říkals : kouknou, mám spěch,
po mně nesmí zůstat prázdný stůl.
A teď, strejdo, scházíš nám,
dneska, strejdo, scházíš nám,
prostě, strejdo, scházíš nám jak sůl.
Aplaus a úspěch, co slávy, řekni sám.
A ty řeks jako grand - já nic, já jen muzikant.
A za tóny hudby dals srdce půl.
Dneska, strejdo, scházíš nám,
ano, strejdo, scházíš nám,
prostě, strejdo, scházíš nám jak sůl,
jak sůl,
jak sůl
Nalezli jste chybu?
Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.