Já, Máří Magdaléna

Vondráčková Helena 5 1 464 0
Já, Máří Magdaléna, nesvá jsem a jen ptám se. Hvězdo má, co dělat mám? Ten,co má mě rád, vzal mi sílu vstát a dál svou cestou jít. Já hříšná kněžka lásky, přemlouvám srdce bídné. Je jen muž. Jen další muž! Jeden z krásných mužů v službách mých... Můj výkřik střídá pláč nás bezradných. Ztrácím vůli svou, couvám před pravdou, že se pojednou ráda stávám doufající ženou spoutanou snem v ráji zákeřném. Víš, má hvězdo, je to zvláštní, náhle jít proti proudům. Náhle mít pod srdcem strach, že přítel můj mě opustí. Že dům, jenž z hlíny zved se změní v prach. Můj sladký pane jsem pouhý vzduch. Ty jsi víc, jsi Bůh! Já, Máří Magdaléna, kajícná k nepoznání. Jsem raněná a rána má je vzácný punc na duši mé. Jdu vstříc svým proměnám. Jen nevím proč Jen nevím kam Hvězd svých se ptám......

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód