Oskar
Seděl sem sám večer a čekal sem že mě zahrneš svou přízní
a místo tebe bliká na mě obrazovka televizní.
Viděl sem Oskara jak ho posadili do fára
a rozjeli to s ním do zdi,
bylo mu líp než mně když se tak někdy večer zpozdíš.
Dál žijem dál a tak pohopil jsem že jsem jen tvůj Oskar.
S úsměvem na tváři se topil Oskar jako pro tu prvou,
řítil se z výšky na betón a nehnul přitom ani brvou.
Tam jsem ti napsal na list: "Má milá, počkej na Oskara..."
Ten to s tebou vydrží tak ať se zase on chvíli stará.
Dál žijem dál a můj život se mi zatraceně líbí.
Zkoušíš co vydržím a jsi vynalézavější než tým konstruktérů,
co je to proti tobě překonat zvukovou bariéru.
Kdybych měl letadlo tak bych za tebou letěl a nešel po svých.
Když vidím Oskara tak pozvolna ztrácím
ten svůj věčný ostych.
Dál žijem dál pokaždé se přeci proto najde důvod.
Nalezli jste chybu?
Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.