Stará zeď
1.
D
Za malým nádražím, kam padá stín a dým
C G D
můžem jak z knihy si číst báseň spadlou vrabcům z hnízd.
Tam za tou starou zdí vlaky už nejezdí,
C G D
jen bodlák s kopřivou si tiše něco vypráví.
Ref.
D A Hmi
Toulavých psů, ztracených snů, povětří ráj
G D A A7
a milenců když přijde máj.
D A Hmi G
Svá záda má popsaná jak pomník,
D A D
není zbytečná, tak jak se zdá.
2.
Už se k ní neskloní větvemi jabloní
jaro co nad ní kvetlo dávno už tu nevoní.
Nebzučí včelí roj, ten sladký nepokoj,
byl tenkrát pro ni její šťastnou chvílí poslední.
(a teď je z ní)
Ref.
Toulavých psů ...
Hmi Emi D G A D
V noci si záda narovnává, než ji den zas novou tíhou jmen obtěžká
Hmi Emi D G D
a kde ji vítr s deštěm svléká, tam se rdí nachem všech zdí.
3.
Dřív u ní stával dům, než vzhůru k oblakům
odnes ho černý dým a na prach spálil plamen pum.
Za malým nádražím, kam padá stín a dým,
stojí tam samotná, stesk i štěstí v sobě má.
Ref.
Toulavých psů ...