Zůstali jsme doma

C Csus4 C Csus4 C 1. Sto barevnejch slov nám na cestu svítí, C Fmaj7 C Dmi G sto barevnejch vět a lákavej cíl, C Csus4 C Csus4 C prej až celej svět sám za nos se chytí, C Csus4 C Fmaj7 C Csus4 C to pak nejpozděj hned svůj dostanem díl. C Dmi R1: Škoda slov, je jich víc, nežli na nebi hvězd, C škoda slov, co je jich u všech dálnic a cest, Dmi co je zdí, co je ploch, smutnejch pomníků slov, F Cmaj7 Dmi Cmaj7 Dmi zatím nám na záda prší a nespraví střechu a krov C Csus4 C Fmaj7 C Csus4 C sto barevnejch slov, sto barevnejch slov. 2. Sto darebnejch slov se mi na jazyk vtírá, marně odvahu sbírám, jak nahlas říct, můj havraní strach, strach o kousek sýra je větší než stud, že jsem neřekl nic. R2: Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal, zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál, voňavý opiát, abys klidněji spal, prší a venku se setmělo a nechce se ven do ulic, doma nás zůstalo víc, doma je nás zas víc. 3. Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil, tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb, a jen vysoký plot náš tichý zpěv stráží, že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp. R3: Co je nás, nás je víc, nežli na nebi hvězd, a co je lží, co je zdí i třeba uprostřed měst, jediným znamením je tvoje čest, za krk nám krvavě prší, podej mi ruku teď hned, je jen jediný svět, je jen jediný svět.

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód