Schránka
E F#mi Ami E E F#mi Ami E
Předehra...
E
Ze schránky tvůj dopis mám,
F#mi
napůl vzhůru napůl čtu si dál,
Ami E
bylo to jedno z mála pěknejch, šťastnejch rán.
E
Kdy člověk neví, že je svět,
F#mi
hlavu v polštářích na zem a nechce se zpět
Ami
tak v tichém světle rána dýchá
H
z listu větrovém.
To co chybí mi je dotyk tvůj,
lásko povídej a po mě pluj,
tak jako řeka, když si ráno, rano meje břeh.
Slova stoupak k duši blíž,
ty víš, ty umíš, ty potěšíš,
to se stěny barví láskou
a mír svítí, svítí po všech zdech.
ref.
E G#mi
|: Jak dokonale krásně zní...íí,
E7
že někdo má tě rád, že ví...ííí,
F#mi7
že schneš když uvnitř prázdno je,
Ami E
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku dal. :|
Rohlík, kafe, čistej stůl,
městkej rozhlas oknem dovnitř k nám vplul,
ten hlas podobal se zpěvu nočních, nočních žab.
Když milujou se pod skálou,
křičej žabí něhou láskou nestálou,
to ty jsi stálej lásko,
věrnej, věrnej natěšenej chlap.
ref.
|: Jak dokonale krásně zní...íí,
že někdo má tě rád, že ví...ííí,
že schneš když uvnitř prázdno je,
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku dal. :|
ref.do ztracena:
Jak dokonale krásně zní...íí,
že někdo má tě rád, že ví...íí,
že schneš když uvnitř prázdno je,
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku.......
Nalezli jste chybu?
Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.