Hadíth
Ami F
Vyprávěl mi posel z krajů vzdálených,
Ami
kde noc je den,
Ami C Ami
a kde život v květech krásně zbarvených
Ami Emi Ami
zdá se být snem.
G D F C
O dívce krásnější než Fátim, žena snů,
G D D Ami
o chlapci, který s ní byl šťastný třikráte sto dnů.
Ami G Ami
Své verše jí psal, a Korán ji chodil číst,
G Ami
její srdce vzal, bílý nepopsaný list,
G Ami
růžovou vodou, omýval vždy její tvář,
G E7
když s jitřní dobou, vycházela slunce zář.
Ami G
S ránem však havran štěstí stín,
Ami G
vzlétl nad kraj jak černý dým,
Ami G
z křídel mu na zem spadla zášť,
Ami G
láska oblékla smutků plášť.
Ami F
A v chlapcově duši posel žárlivý
Ami
zlým ohněm vzplál,
F
pro nic za nic nožem, který tiší smích,
Ami
tu dívku hřál.
Tak hádíth končí smrtí bláhovou
a den jde spát
tohle se stalo s dívkou ubohou,
však třeba znát.
Že Prorok vyřkl soud, jdi k lidem ztraceným,
Al Mandžum jméno buď tvé, jsi dnem věčně šíleným.
Ten posel neřek víc,
Korán jal se číst,
a já veršů pár,
do písku jsem psal.
K ránu když havran štěstí spí,
vzlétl nad kraj jak černý dým,
z křídel mu na zem padá zášť,
lásku chraň ten kdo jí máš.