Kapličky

Nedvědi & Brontosauři 156 6 1459 1
Zdvihnul jsem ruku, abych nepřestal být abych se v myšlenkách svých neutopil snad. Mám v sobě hříchu, že až mračna kdesi nad spánkem mé noci svírají a nedokáží spát F C R: věřím v cosi v nějaký svět G v člověka co nám může odpustit snad F C někdo tu předce musí vědět že jsme G a někdo musí nás mít opravdu rád Zdvihnul sem oči abych nespatřil zem abych se nedotýkal mého druhého já oblaka vyprávěla o jasných hvězdách co jsou jen v noci vidět nad nimi stát R: A proto věřím ... 2x Zaslech' jsem volání a otočil se čelem a někdo nahlas se mi do očí smál. Zaslech' jsem prosby co se do rány stáčí a tiché pohlazení toho, kdo se bál. R: A proto věřím ... Dávno už nevolám, jen skály hlasy vrací v lidech se nad ozvěnou ozývá jen smích. K ránu se nad pokorou pohlazení ztrácí a z bílých kapliček jen tichý slyšíš vzdych. R: A proto věřím ... 2x

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód