Jen ty, má Sázavo

Nedvěd František 8 1 163 0
1. V klínu divokých skal, jako šíp letí říčka v dál v peřejích zpívá píseň svou, dnem i noční tmou. Vlnka si s vlnkou pohraje a pak dál letí říčka do kraje, přes hradbu peřejí se tříští, to je řeky cíl. R: Jen ty má Sázavo, ty říčko v klínu skal, kdybych jen k tobě moh, co bych já za to dal. Jen ty má Sázavo, ty říčko peřejí vzpomínky na tebe srdce mé zahřejí. Až z modravých dálek, kouzlo se ztratí, k tobě má Sázavo, syn tvůj se vrátí. Jen ty má Sázavo, až budu umírat, na břehu tvém bych chtěl na věky spát. 2. Pozdravem les jí kyne vstříc a stínem líbá její líc. V sluníčku zatřpytí se jen než odejde den. Tma, když padne do údolí, proud v závoj mlhy se halí, Jen peřeje do noci řvou tu písničku svou. R: Jen ty má Sázavo, ty říčko v klínu skal, kdybych jen k tobě moh, co bych já za to dal. Jen ty má Sázavo, ty říčko peřejí vzpomínky na tebe srdce mé zahřejí. Až z modravých dálek, kouzlo se ztratí, k tobě má Sázavo, syn tvůj se vrátí. Jen ty má Sázavo, až budu umírat, na břehu tvém bych chtěl na věky spát.

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód