Scéna 03
Loupežníci Uloupit, neloupit
sežrat, nesežrat
zabíjet, nezabíjet
sežrat, nesežrat
žít budem, nebudem
uloupit, neloupit
(Ostrý hvizd hlídky na stromě utne zpěv.)
Ivan (jde dál)
Loupežník I. Stůj (seskočí z větve rovnou před Ivana, zamává velkým kyjem. Hned tu jsou další a spousta jiných okolo.)
Kapitán Jsi v pasti a my tě teď oloupíme!
Ivan Mne? (podiví se)
Kapitán Jo. Tebe! (zařve)
Ivan Tak co? Olupte! (ledabyle, a hodí při tom na zem brašnu)
(Horda loupežníků zahodí kyje a vrhne se na brašnu. Strhne se náramná rvačka o buchty Ivanovy mámy. Ivan sebere kyje a jeden po druhém vyhodí do vzduchu.)
Loupežníci (všichni) Proč ty naše klacky nespadnou zpátky?
Ivan Jen se nebojte, loupežníkové, počkejte do zimy - potom spadnou! (zasměje se)
Loupežník Do zimy? (s údivem) Ten člověk musí mít ukrutánskou sílu!
Loupežníci Tak jó! (sborově)