Cesta mořem
Cesta mořem, cesta toulavá,
námořník svou lásku rozdává.
Kdo chce s námi kolem světa plout,
ten na lásku si nesmí vzpomenout.
A když vítr plachty napíná,
moře nám svou píseň zazpívá.
Až zas poplujem v širou dál,
kdo z vás by se jen, hoši bál.
Nikdo z nás cest dalekých se neleká,
v přístavu nás nikdo víc už nečeká.
Tu lásku, kterou lodník má,
dávno jiný objímá.
Život pro nás nic není, jenom samý loučení,
nevím proč bych teda tolik o něj stál.
Život pro nás nic není, jenom samý loučení,
nevím proč bych teda tolik o něj stál.
Ztracený a opuštěný v tmách,
potácí sed koráb na vlnách.
Bouře o něj tříští zlobu svou,
za chvíli nám zmizí pod vodou.
Námořník, co v životě měl rád
naposledy smí si zazpívat.
Až zas poplujem v širou dál,
kdo z vás by se jen, hoši bál.
Nikdo z nás cest dalekých se neleká,
v přístavu nás nikdo víc už nečeká.
Tu lásku, kterou lodník má,
dávno jiný objímá.
Život pro nás nic není, jenom samý loučení...
Nalezli jste chybu?
Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.