Žiji v Praze devět let
D A
Když jsem tenkrát přiletěl svět do dlaní vzít
D
Studovat jsem u vás měl, pár let v Praze žít
První den jsem oněměl, vážil každý krok
D A D
A v mém srdci orloj zněl, celý další rok
G
Praha je Staré město, Kampa, Prašná brána
D
nabřeží, Malá Strana, Strahov časně z rána
D7
Sto věží, Loreta a Hradčany jdou spát
G
já toužím kouzla vaší krásné prahy znát
Začal jsem ji poznávat a též lidi v ní
Občas myslet na návrat, snít jak člověk sní
Pak jsem náhle objevil v lidech nový svět
vznikl celek z mnoha chvil, zážitků i vět
Praha je menza, kolej, aula, ticho v sále
knihovna, spousta stránek, zkoušky a tak dále
a občas debaty o tom jak má se žít
já toužím s vámi nyní stejnou cestou jít
Když v mé rodné zemi skryl slunce tmavý stín
Nový domov pro nás byl v Praze naštěstí
Žiji u vás devět let, necítím se sám
mám svou práci, ženu, svět, dítě, lásku k vám
Praha je Prosek, metro, lidé, spousta práce,
a malá dcerka která brzy začne ptát se
starosti, krásné chvíle, jak už to má být
když do svých rukou svoje štěstí můžeš vzít
Nalezli jste chybu?
Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.