Než si namaluješ erb

Javory 7 0 251 0
Na kraj světa z domova jít a dobýt znaku pro čistý štít a pro tu malou zemi tak vzdálenou Do štítu svého si dát to všechno za čím chce člověk stát ten znak však není věcí darovanou Tak poznat co je žízeň a hlad a bolest ran když musel ses prát a strach co duši svírá předtuchou zlou Bez obav hřívu lví pohladit a podat ruku těm co chtějí žít ať nečekají v bázni na kolenou Čekej dál moje lásko já příjdu Čekej dál moje lásko já příjdu, já příjdu Já nepřicházím sám a cestu dobře znám vždyť přece domů k nám pospíchám Já vím co všechno zatratí čas já vím však že poznáš můj hlas až uslyšíš píseň na shledanou Snad oheň v krbu neztratil žár snad přehlédneš že jsem samý cár až spatříš ten zrak jak svítí tmou V něm poznáš věrnost lásku i vzdor tu známou vůni lesů a hor co kouzlem chrání všechny před silou zlou Já nebudu mít vůbec nic víc co dal bych ti až příjdeš mi vstříc jen náruč svou jen pro tebe otevřenou

Nalezli jste chybu?

Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.

    Kontrolní kód