Nahoře i dole
život není jednoduchý, to už dávno vím
občas se usměje štěstí jindy se probouzíš na zemi
a někdy zdá se mi, že žijem s bolavými dásněmi
a já píšu pro vás, než příjde smrtka a zhasne mi
a do tý doby budu dále opisovat život
jdu stejnou stezkou jako vy, ikdyž bych rád šel mimo
jsem obyčejný člověk, člověk, co dělá chyby
denně sní o věcech, které mu neustále chybí
a každý den, tam venku musím čelit nástrahám
tak čel i ty, svět patří těm, co nezdrhaj
jsou lidi co tě milují, i ti co nenávidí
svině závistivé, co tvrdí, že nezávidí
udělaj vše pro to, aby tě dojebali
nevšímej si jich, uvidíš že sami zkantovali
upředňostňuju rozum, mám ho radši než pózu
a to dává mýmu charakteru dalších tisíc bodů
raz dole, (dole) sám u stolu piju feigling
karta se otáčí, pak luxus jako breitling
život je nevyzpytatelný, je tak tajný
a možná proto jsem teď vyjebaný básník
raz dole, (dole) sám u stolu piju feigling
karta se otáčí, pak luxus jako breitling
život je nevyzpytatelný, je tak tajný
a možná proto jsem teď vyjebaný básník
vím, že nejsem dokonalý, ani pán tohodle světa
gauner, playboy ani sen o kterém sníš už léta
jsem stejný jako vy, mažu si na stejný chleba
pomůžu, kde je třeba, ikdyž má tvář je bledá
když jsem byl ještě malý prcek, táta s mámou řekli
život je zlý, udělej cokoli jen abys přežil
a o pár let později stojím už na betonu sám
navzdory všemu nátlaku si říkam, tohle sem já
viděl sem lidi umírat, kámoše odcházet pryč
rozpadat rodinu, i nemoci jak kradou nám sny
život jde dál, přes hory doly, hraje s náma monopoly
už ani necítím jak pravda bolí
naivně nosím růženec na krku den co den
jenže bůh dělá, že nás nevidí, no tak co teď
před náma vysoká zeď a za ní vše co bys chtěl
jaký žebřík si sestavíš, je jen na tobě
raz dole, (dole) sám u stolu piju feigling
karta se otáčí, pak luxus jako breitling
život je nevyzpytatelný, je tak tajný
a možná proto jsem teď vyjebaný básník
raz dole, (dole) sám u stolu piju feigling
karta se otáčí, pak luxus jako breitling
život je nevyzpytatelný, je tak tajný
a možná proto jsem teď vyjebaný básník
vaše děti berou drogy, okrádají staré lidi
běhaj po venku s noži, bodají do všeho co vidí
ani se za to nestydí, plno agrese a zloby
a já sem ten špatný, nebuď pohlupavý tolik
hledáte chyby druhým, zrcadlo je pro vás tabu
ste mnou doslova posedlí, nebo jsem vyšel z davu
OSTRAVA represent, hrdě tu dále stojím
stojím tu pro vás, a ne abych si tu ego honil
tuhletu cestu, jsem si dobrovolně zvolil, ačkoli mi bere víc, než dává, jsem v jednom ohni
a proto říkám promiň, všem těm co jsem kdy clonil
všem ženám, kterým jsem uboze srdce zlomil
říká se, že se má jít vpřed a ne dívat se zpět
jdu sice vpřed, ale vždy si připomenu kdo jsem
a ta jeblá kerka, drží mě před zkurveným zlem
producent ráj, ví jaké hudby má duše chce
raz dole, (dole) sám u stolu piju feigling
karta se otáčí, pak luxus jako breitling
život je nevyzpytatelný, je tak tajný
a možná proto jsem teď vyjebaný básník
raz dole, (dole) sám u stolu piju feigling
karta se otáčí, pak luxus jako breitling
život je nevyzpytatelný, je tak tajný
a možná proto jsem teď vyjebaný básník