Blížíme se ohni
Yeah
Jedna malá retrospektiva
Už to tu jednou bolo
(Už to tu jednou bylo)
Yeah, hej
Doba stalinismu, gotvaldismu, debilismu,
místama jsem skoro Ludvík z Kunderova žertu,
cejtím oheň tak blízko až mě pálí,
rudý penis s kterým to kontroluju z povzdálí,
mám vize ve snech totožný jak Dhálí,
vyhoďme ho z kola ven,
toho kdo sdílí jinej názor, odlišnou vizi,
která je mimo režim řešim vztek tim, že ničim štolu ve verše pro sociální realismus,
dělníky veršotepce co psali o příze kus žvance,
a modrý úbory do divadla
a ty s večerní róbou sejmuly kyvadla,
s STB mám problém,
chodim na kafe do Slávie i s Kolářem
Neumíš nevíš a neráčíš stejně tě ubijem jak psa,
při výsledku to si piš!
Podél nábřeží to nechutně rudne,
nikdo neběží a nikdo neuhne,
kolem Hradu mramor, srp a hvězda
a tobě se pořád něco nezdá?
Ne.
Jsem ve straně mezi dělníkama,
fellim se štolem chodím do mauzolea,
bulit nad Gotvaldem,
mám všude doma plastovýho Stalina z květnový výprodeje,
mám permanentní galeje svou nástěnkou,
co visí u nás ve fabrice s rudou vývěskou,
mám úkol jít po krku všem intošům,
co prokoukli systém a dokopat je k výslechům.
Nechceš bejt ovce?
Půjdeš jak Pavel Kohout za hranice bos bez peněz
a s rouškou přes oči,
po boku ubrečenou ženu,
měl jsi dupat s davem nehledat trhlinu v systému,
tady se nevyplácí mít oči otevřený,
tady se nevyplácí být Havel tvrdohlavý,
tady se nevyplácí vůbec žít,
leda bejt taková svině jako já a mít klid!
Podél nábřeží to nechutně rudne,
nikdo neběží a nikdo neuhne,
kolem Hradu mramor, srp a hvězda,
a tobě se pořád něco nezdá?
Ne.