Vitr
Tehdy foukal chladný vítr, ostře chladivý a čistý,
česal zvadlé hlavy stromů, trhal kaštany a listy,
já jsem seděl před tím domem, hlavu stejnou, jak ty stromy,
potom došlo taky na mě, a já rázem poznal, co mi ten den dal.
R: To vítr, můj vítr, co hvízdal a nad mou hlavou vál.
2. Stál jsem u zábradlí mostu, pod ním v hloubce voda pádí,
kolem zhromáždení rádci, jeden radí, druhý svádí,
první - jistější je zůstat, druhý - krásnější je skočit,
potom zafoukal můj vítr, kamsi odvanul je, z očí mi je svál.
R: To vítr, můj vítr, co hvízdal a nad mou hlavou vál.
3. Stále u zábradlí mostu, ještě váhám, ještě stojím,
i když potkám ten svůj vítr, možná časem neobstojím,
ale rozhodnu se brzy, abych cítil volnost letu,
snad pomůže mi vítr, možná, že se ve všem pletu, co já vím.
Nalezli jste chybu?
Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.