Sonja
Ami Dmi Ami Dmi E7 Ami E7
Sonja {COHЯ} Ruská balada z 1923 - Kpt.Kid 1967-70 /Andante/ -.-. -.- .-. -.- .-.- .- -
Ami Hmi5 Cmi5 Hmi5 E7 Ami
Nekonečné Sibiřské jsou pláně , kam oko hlédne věčný leží sníh.
Ami Hmi5 Cmi5 Hmi5 E7 Ami
A kolem holé nebetyčné stráně, své bílé štíty halí v o blacích.
G7 C G7 C E7
A v chatě jež až k oknům v sněhu skrytá, muž v trestaneckém šatě sedí sám,
Dmi Ami Dmi D#mi/A# E7
Již léta strádá, beznaděj jim zmítá, teď stesk svůj hvězdám žaluje a tmám.
Ami Dmi Ami Dmi D4
Rf.: Sonjo, Sonjo, (sbor tiše: Sonjo, Sonjo…) jediná ty moje , vlas tvůj černý,
Dmi Ami Dmi D4 Ami E7 Ami
čelo jako sníh, Záhadné, ty teskné oči tvoje líbám v nocích bezesných.
Dmi Ami Dmi Dmi
{sbor: můj bóže…} Život můj se ku konci již chýlí, naděje ve spásu nekynou,
Ami E7
Sonjo, slyš hlas nešťastného, prokletí mé slyš,
Dmi
černé(á) země než mne skryje tíž(níž). {sbor tiše : Sonjo, Sonjo…}
Ami
Ved´ jsem tě co ženu od oltáře, mé štěstí Sonjo bylo závratné
číst však nedoved´ jsem ze tvé (bledé) tváře, že jinému už patří srdce tvé.
Když na rtech jeho ústa tvá se chvěla a šiji tvou on líbal bělostnou,
já v šílenství, svých smyslů zbaven zcela, jsem v srdce jeho vrazil dýku svou.
Rf.:Sonjo....
Nezvím Sonjo nikdy jsi-li šťastnou, neb bolest zda též poznalas i žal
a jen vlci táhnou kol když světla zhasnou a kozák zbloudiv sem, hned prchá v dál.
Nechť obraz můj již zmizel s duše tobě . A štěstí nového ti vzešel květ
já ve svých snech se zjevím v noční době a píseň svoji tobě budu pět.
Rf.:Sonjo....
Nalezli jste chybu?
Stručně prosím popište nalezenou chybu, můžete i okopírovat kousek textu.