Marina (Pozor, pohov)
D G D A7 D
1. Když jsem jednou na palubě převzal velení, pozor - pohov, jo převzal velení.
G D A7 D
Posádka i důstojníci byli jeleni, pozor - pohov jo byli jeleni.
G D A7 D
Zahučela děla, koule z děla vyletěla, paluba se chvěla, když rána dozněla.
G D A7 D
Škoda rány, která z děla nevyletěla, pozor - pohov, jo nevyletěla.
G C G D7 G
Ref.: Když jsem sloužil u maríny, jen jednou jsem ztroskotal.
C D7 G
Blesk urazil dva komíny a já klidně velel dál.
C G A7 D7
Kolem nás tajfun zuřil, moře bouřilo, z posádky se hrůzou kouřilo.
G C A7 D7 G
Když jsem sloužil u maríny, bál se mě i admirál.
2. Jednou přišel na palubu reform Vosátka, pozor - pohov, jo reform Vosátka.
Začal na nás nadávat, že nejsme posádka, pozor - pohov, že nejsme posádka.
Paluba je hladká, kde se vzala, tu se vzala, spadla na něj kladka a ta mu dodala.
Na pohřeb jsme zavolali všechny z posádky, pozor - pohov, na počest Vosátky.
Ref.:
3. Ten, kdo zažil opravdovou bouři na moři, pozor - pohov, jo bouři na moři,
toho nechte vypravovat, ten ať hovoří, pozor - pohov, jo ten ať hovoří.
Málokdo to snese, blesk do lodi když uhodí, a ten kdo se třese, se na loď nehodí.
Kdo se třese, ten se na loď vůbec nehodí, pozor - pohov, jo vůbec nehodí.