Marina (Pozor, pohov) (- Písničky k táboráku)

   D                                           G          D     A7      D
1. Když jsem jednou na palubě převzal velení, pozor - pohov, jo převzal velení.
                                  G       D        A7        D
Posádka i důstojníci byli jeleni, pozor - pohov jo byli jeleni.
          G                                          D         A7        D
Zahučela děla, koule z děla vyletěla, paluba se chvěla, když rána dozněla.
                                      G          D     A7      D
Škoda rány, která z děla nevyletěla, pozor - pohov, jo nevyletěla.


      G                      C     G      D7              G
Ref.: Když jsem sloužil u maríny, jen jednou jsem ztroskotal.
                    C         D7           G
Blesk urazil dva komíny a já klidně velel dál.
           C             G              A7         D7
Kolem nás tajfun zuřil, moře bouřilo, z posádky se hrůzou kouřilo.
G                      C     A7     D7       G
Když jsem sloužil u maríny, bál se mě i admirál.


2. Jednou přišel na palubu reform Vosátka, pozor - pohov, jo reform Vosátka.
Začal na nás nadávat, že nejsme posádka, pozor - pohov, že nejsme posádka.
Paluba je hladká, kde se vzala, tu se vzala, spadla na něj kladka a ta mu dodala.
Na pohřeb jsme zavolali všechny z posádky, pozor - pohov, na počest Vosátky.


Ref.:


3. Ten, kdo zažil opravdovou bouři na moři, pozor - pohov, jo bouři na moři,
toho nechte vypravovat, ten ať hovoří, pozor - pohov, jo ten ať hovoří.
Málokdo to snese, blesk do lodi když uhodí, a ten kdo se třese, se na loď nehodí.
Kdo se třese, ten se na loď vůbec nehodí, pozor - pohov, jo vůbec nehodí.