Mlynářská
G D G G7
1. U města Jičína
C G
náš příběh začíná.
C G Emi
Tam, kde se Cidlina z koryta vlejvá
C G D
proudem na lopatky starýho mlejna,
G D7 G
žila krásná dívčina.
2. Mlynář jí do města bral,
když na rynku prodával.
Ve vlasech stočený věneček z louky
sukni zaprášenou od žitný mouky
den za dnem dál a dál.
3. Ten mlynář jí měl moc rád
byla pro něj tak akorát.
A kolo mlýnský hrálo si k večeru
„Sypejte obilí a já ho semelu!“
Tak jako nastokrát.
4. Jednou však zámecký pán,
co žil si tak v zámku sám.
Že dívku chce mít, vzal si do hlavy
ty jeho rozmary, ty jeho zábavy!
Je přec pán, né žádný kmán…
5. Když je ale smutný mlýn
na mlynáře padne stín.
Smutně se z okýnka na město kouká
pekařům chybí na rohlíky mouka.
A teď co s tím, co s tím.
6. Prázdné jsou pekařské krámy
tam dole u jičínské brány.
I zámecký pán už začal se bát
že bez chleba bude mít veliký hlad
a změnil své svatební plány.
7. Zas mlýn se vesele točí
Pro dívčí zelené oči
A s dívkou je ten, jen kdo jí má rád
Zámecký pán je rád, že nemá hlad
A náš příběh pomalu končí….