Pořekadla (Daněk Wabi)

    G                  H7
1. Rád bych se zeptal těch, kteří vědí,
     Emi               C
   proč místo zlatem platíme mědí,
     G                  D
   proč nejsme bílí a proč jsme jen šedí,
    C              D      G Emi
   ti, co chytrou kaši jedí,
   C         D      G C G
   určitě mi odpovědí:

         C                Hmi
R: Že z nouze si žijem a milujem z nouze,
     H7            Emi     C
   zpíváme málo a kecáme dlouze
       G                D
   a tváře si myjem v blátivý strouze,
     C            D     G Emi
   když se čistá nesežene
   C          D       G C G
   ani v lese u pramene.

2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne,
   jablko od stromu daleko nepadne,
   než holub na střeše, líp vrabec v hrsti -
   - tohle mi jde proti srsti,
   zatraceně proti srsti.

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze,
   zpíváme málo a kecáme dlouze
   a tváře si myjem v blátivý strouze,
   když se čistá nesežene,
   nesežene, a ne že ne.

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou,
   že ty chceš jiného, on zase jinou,
   čím je to daný, že ti praví se minou,
   ti nepraví že se berou,
   potom se div nesežerou.

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze,
   zpíváme málo a kecáme dlouze
   a tváře si myjem v blátivý strouze,
   když se čistá nesežene,
   je to pravda, a ne že ne,
       C             D      G Emi
   že cesty už jsou vychozené
     C         D    G Emi
   a uzené je vyuzené
      C          D       G Emi
   a pivo dobře vychlazené,
       C         D        G Emi
   žádná nouze vlastně není,
        C            D       G C G
   tak načpak tohle pozdvižení?