Víle (Načas)

Mlha se válí nad Oresundem 
u jejích boků je ledová tříšť 
na krátkou chvíli byli jsme jeden 
kéž v mořskou pěnu se nezměníš 
 
Tak trochu prší a pod ranním nebem 
poslední pohled na Tvoji tvář 
mažu si ústa voňavým medem 
není to konec, aspoň ne náš 
aspoň ne náš 
 
Ref: 
Pro malou vílu z kamení jílu 
vytvořím zprávu 
do řeky vhodím 
čekám že přijde a slunce vyjde 
čekám že přijde 
odpověď od ní 
že nemáme život jen jeden 
osud náš ze dvou je spředen 
s mlhavým dánským ránem 
jsme neřekli sbohem a ámen ... 
 
Mlha se zvedá nad promrzlým břehem 
paprsky konečně rozpustí sníh 
dotknout se víly na nahém těle 
můžem jen ve snech, tak vstup do těch mých 
 
Vstávej už svítá hvězdy jsou bledé 
A příliv člunům uloupil klid 
možná že není život jen jeden 
možná ten příští vyjde nám líp