Pěšák (Maxa Martin)

Co ti mám říct... Všechny mý rány
dávno čas propojil v jedinej šrám
Má rezavá zbraň srostla mi s dlaní
Jsem žoldák ve zbroji a dělám, co mám
 
Jsem jedním z mnoha
Jsem ten chlápek, co má v roli
Být vždy tou první obětí
Neprosím Boha, beztak neví, jak to bolí,
když hlavou střela proletí
 
Vždyť já jsem ten pěšák 
V černobílém hracím poli
Mě znáš 
Z cizí vůle jsem ten chlápek na odstřel
To já jsem ten první
Koho čísi střela skolí,
Nelze minout
Vždy jsem zkrátka na dostřel
To já vždycky první poroučím se tiše k zemi
Mě znáš, jsem ten lůzr 
S černou páskou přes oči
To já při mý smůle 
Jsem ten pěšák, kterej neví,
kdo ho příště v hracím poli přeskočí
 
Tak co ti mám říct... 
Že o nic nejde,
Jen kdosi v postroji dělá, co má...
Tak co ti mám říct... 
Že vstoupil bych do hry,
vsadil bych cokoli, jen mít o co hrát
Jenže já nemám nic, jen znamení prohry
Ať táhne kdokoliv, já dostanu mat
 
Zvrátil bych válku, mít tak rozhled z výšky věží
a rychlost jezdců na koních
Ve jménu králů jsem však tím
Kdo nemá přežít
Ten, komu hrana zazvoní
 
Vždyť já jsem ten pěšák 
V černobílém hracím poli
Mě znáš 
Z cizí vůle jsem ten chlápek na odstřel
To já jsem ten první
Koho čísi střela skolí,
Nelze minout
Vždy jsem zkrátka na dostřel
To já vždycky první poroučím se tiše k zemi
Mě znáš, jsem ten lůzr 
S černou páskou přes oči
To já při mý smůle 
Jsem ten pěšák, kterej neví,
kdo ho příště v hracím poli přeskočí
 
Tak co ti mám říct...
Že o nic už nejde,
jen kdosi v postroji dělá, co má...