Frankie Dlouhán (táborová klasika)

<h1>Frankie Dlouhán (táborová klasika)</h1><pre>    G                       C           G 
1.  Kolik je smutného, když mraky černé jdou 
    G            D    C           G 
    lidem nad hlavou, smutnou dálavou, 
    G                       C             G 
    já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, 
               D    C          G 
    za čas odletěl, každý zapomněl. 
 
               D 
R.:  Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, 
                C             G 
     po státech toulal se jen sám, 
              C            G             D 
     a že byl veselej, tak každej měl ho rád. 
              C                       G       Emi 
     Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, 
       C                D 
     a každej kdo s ním chvilku byl, 
         C      D      G 
     tak dlouho se pak smál. 
 
2.   Tam kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl, 
     slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. 
     A když pak ranče večer tiše usínaj, 
     Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 
 
3.   Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít, 
     jeho srdce spí, tiše klidně spí. 
     Bůh ví jak,za co, tenhle smíšek konec měl, 
     farář píseň pěl, umíráček zněl. 
</pre></body></html>