Fůra starostí (pohádky)

     D                        F#7 
* Po dešti slunce do včelínů už začlo znovu prát, 
     Hmi                D7 
 jsou přece hejna línů, ne, nebude hlad. 
               G 
- A co já s tímhle miminem, 
             A7               D 
  jak a čím je převinem, co s tím? 
 
* A když se peru s cejnem, co na háček se chyt', 
  v tom světě obyčejném, je nádhera žít. 
                                                           D      G    D D7 
- Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí. 
 
   G                         F#mi                    Hmi                  D7 
* I tloušti jsou tu zralí, jen slůvkem se mi zmiň a jednoho ti k svačině dám. 
       G                         A7                     D      D7 
- Jenomže já bych věděl rád, kde to dítě bude spát, co s tím? 
 
* Když někdo vodu kalí a ryby berou míň, tak na sluníčku dobře je nám. 
 
- Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí. 
 
* Po dešti zachce se i parmám tak jako z vody růst, 
  co řeka dá je zdarma, ne, nebude půst. 
 
- Láry a fáry začni tím, 
  čím to dítě nasytím, co s tím? 
 
* Vždyť kolem nás se válí těch dobrot habaděj, 
  těm, co to v hlavě pálí, těm je na světě hej. 
 
- Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí. 
 
* Když po žních přijde setí, tak tam zem urodí a všichni všechno v podstatě maj'. 
 
- A k tomu fůru starostí, někdy i fůru starostí, někdy i fůru starostí. 
 
* Když dost je ryb i dětí v tom našem povodí, tak máme vlastně na zemi ráj. 
 
-/* Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí. 
-/* Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí.