Sněhulák (Pechar J.)

C                    Dmi              C
Z oblaků tak černých padá na zem bílý sníh.
C                    Dmi           C
Vločky spolu tančí dokud neuvíznou v závějích.
C                    F                C
Malý capart září, že až k němu vločky doletí
C                  Dmi                C
a pak opatrně čeká až mu jedna spadne do dlaní.

G
Smutné oči sklápí
F                         C
jednu malou otázku v nich má.
C                       Dmi              C
V dlaních místo vločky zbyla mu jen slza studená.

Zatoužil ten malý kamaráda sněhového mít.
Zaved by ho do pohádky ve, které už dávno toužil být.
A už v dětských dlaních sněhobílý panák vyrůstá.
Uhlí místo očí na hlavě jen starý hrnec má.

Tichý dětský úsměv
sněhuláka na svět přivítal.
A už si spolu hrají, jak si to ten malý vždycky přál.

Starý den se loučí za chvíli už půjdou děti spát
Na sněhové báni sněhulák však musí zůstat stát
Za rozkvetlým oknem capart do tmy oči upírá.
Nemá ani zdání kamarád, že venku umírá.

Nový den už vstává probouzí se v raních tmách.
Po tvářích se koulí capartovy slzy jako hrách.
Otázku má v očích kam odešel přítel kdo to ví?
Na rozkvetlé louce v louži leží hrnec děravý.