K zoufání tě prosím buď můj (Norisová Zuzana)

Já vím, že asi víc jich trápíš a víc jich v sobě má svůj pláč,
že nejsem jediná, co k ránu proklíná sen svůj.

Já vím, že asi víc jich šílí, že čekají na příchod tvůj.
A stejně pamatuj, že musím mít tě stůj co stůj a k zoufání tě prosím buď můj.

R.
Proč já si mám něco lhát, když si přestal mít mě rád,
jsem já posedlá k zoufání tě prosím buď můj, k zoufání tě prosím buď můj. K zoufání tě prosím buď můj.

Mně říká rozum blázne nech jej, mně srdce říká chtěj ho dál.
Pak rozum utiším, hned sotva uslyším hlas tvůj a k zoufání tě prosím buď můj.

R.
Proč já si mám něco lhát, když mě nechceš vůbec brát, já jsem šílená,
k zoufání tě prosím buď můj, k zoufání tě prosím buď můj. K zoufání tě prosím buď můj.