Píseň o příteli

Nohavica Jaromír

           Ami                E 
1. Myslel sis: přítel můj, a teď 
                          Ami 
   ryba, rak nebo tak či tak, 
                A7         Dmi 
   odpověď bys rád chtěl znát, 
                    E 
   můžeš-li na něj dát: 
                      Dmi 
   s sebou do hor ho vem a jdem, 
                   Ami 
   vzhůru po boku bok co krok, 
                         E 
   lanem svým s ním se svaž, ať znáš, 
                               Ami 
   s kým čest máš, s kým čest máš, 
            Dmi Ami E Ami 
   na na na ... 
2. Jestli zlomí jej vzdor těch hor, 
   skrčí nos, ohne hřbet, chce zpět, 
   z ledovců na skalách když má strach 
   a přemýšlí, jak by plách', 
   pak ho znáš, pak ho znáš až-až, 
   jen ho nech, ať si jde, kam chce, 
   nežli s ním, radši sám jdu, sám, 
   takovým nezpívám, 
   na na na ... 
3. Ale když nekňučel a šel, 
   neskuhral, na dně sil když byl, 
   a když z výšky jsi slít', on tě chyt', 
   neboť byl, kde měl být, 
   [: když se bil, když se rval a hnal, 
      zmámen na štítech skal pak stál, 
      je to on, přítel tvůj, při něm stůj, 
      jemu jen důvěřuj! :]