Trubač

Nohavica Jaromír

          Ami                              E 
1. Jsme břehy jedné řeky, jsme kola jedné káry, 
                                            Ami 
   nás pojí stejný osud, ať v dobrém nebo zlém, 
         C                                  G 
   když na Krakovské věži zatroubí trubač starý, 
         E                                 Ami 
   zas chytám svoji šavli a jsem plný naděje. 
2. Jdem v ošuntělých šatech a sandály nás tlačí, 
   a slzy našich sester jak Jaroslavnin pláč, 
   zahrajte, harmoniky, ať lépe se nám kráčí, 
   jdem za svobodu bít se a je nám sedmnáct. 
3. Co svoboda, že nespat, že porozbíjet vázy, 
   že vysmát se všem koním a jezdit rychlíkem, 
   na to jsme příliš vážní, nám ironie schází, 
   my za svobodou jinou teď krok za krokem jdem. 
4. A koho vzíti s sebou, to kdyby člověk věděl, 
   a kdo bude náš vůdce, kdo prádlo bude prát 
   a kam se vrhnout nejdřív, a kdo si bude hledět, 
   jen aby ten svůj vozík dotáhl beze ztrát. 
5. Je mrtev starý trubač, však dál zní jeho tóny, 
   velká je jeho láska, to věčné SOS, 
   [: jsme školáci, jsme děti, za chvíli bude zvonit 
      a z otevřených oken v rádiu hraje jazz. :]