Popelářská

Poletíme

Autor: Rudolf Brančovský 
 
C              dmi 
Dřív než lásko odejdu, 
emi           F     emi dmi 
chtěl bych ti jednu věc říct, 
dmi            emi 
jsem něco jako námořník, 
F        emi  dmi C 
a to ti je asi na nic. 
 
C                dmi 
Má loď teď právě parkuje, 
emi          F emi  dmi 
před barákem u popelnic, 
dmi            emi        F 
vedu plesnivej život, zapadlej 
F      emi      G   C 
do popelářských rukavic. 
 
 
 
Ref.: 
emi  dmi 
Sílu mít, 
C                 G 
budeme na věky šťastní, 
emi              dmi 
dodělám si vzdělání 
C                    G 
a svezu tě vlastní lodí. 
 
Na na na.... 
 
 
 
Když budeš chtít, tak přivezu ti, 
cokoliv, co si budeš přát, 
já mám věci zadarmo, 
já jsem vlastně nejbohatší chlap. 
 
Miluji dobrodružství, 
na matraci v podpalubí spím, 
když přirazíme ke břehu, 
vstanu a popelnici naložím. 
 
Ref. 
 
Nedbej prosím na věci, 
co lidi o mně říkají, 
jenom mi tiše závidí, 
mou svobodu a moje nadání. 
 
Já jsem projel křížem krážem 
několikrát celej tenhle svět, 
nevím, jaký mám příjmení, 
a nevím, kolik je mi let. 
 
Ref. 
 
Klíče od všech domů 
jako svatej Petr od nebe mám, 
ulice a křižovatky, 
čísla domů nazpaměti znám. 
 
Třikrát jsem spadl přes palubu, 
když jsem z rumu mořskou nemoc měl, 
vždycky jsem ale naskočil 
a dál s rozbitou hlavou jel. 
 
Ref. 
 
Teď už vidíš, lásko má, 
jakej život můžeš se mnou mít, 
jsi na mě moc nádherná, 
a vlastně proto musím odejít. 
 
Ale slibuji, že pokaždé, 
když cestu kolem budu mít, 
přivezu ti perly, 
který lidi ve městě nechtějí. 
 
Ref. 
 
(