Levandulová

Hana Hegerová

Za mostem v úzké ulici 
Je krámek z dálky vonící 
Meduňkou, rdesnem, skořicí 
Ale hlavně – ach jo … 
 
Léta snad z úcty k tradici 
Kupuji celou krabici 
A přes ni i papír balící 
Cítím, že řekneš: 
 
Ach jo – ty jsi má, levandulová 
Úplně celá, celičká, levandulová 
Nádherně levandulová 
Hmmm … Levandulová 
 
Ne vždycky vařím dobroty 
A občas mívám teploty 
A nekapu ti do noty 
A často vzdychám – ach jo 
 
Sotva však cinkneš za vraty 
Otevřu, koukám, no a ty 
Upadáš vesměs v záchvaty 
A vždycky voláš: 
 
Ach jo – ty jsi má, levandulová 
Nádherná, celá levandulová 
Famózně levandulová 
Hmmm … Levandulová 
 
Už dobře pětadvacet let 
Si honem běžíš přivonět 
A dřív, než začneš vyprávět 
Cos viděl, šeptáš – ach jo 
 
Mívám chuť žárlit na ten květ 
To ovšem znáš už na zpaměť 
Ať uschlé lístky vezme čert 
říkáš i bez nich – ach jo 
 
Budeš má, levandulová 
Navždycky celá, celičká levandulová 
Famózně, nádherně levandulová 
Hmmm … Levandulová