Pro Martinu

Nohavica Jaromír

Cmaj7 Am7 Dm7 G 
 
Cmaj7        Am7         Dm7    G 
Včera jsem vyšel proti proudu času, 
Cmaj7      Am7                  Dm7               G 
na břehu pod cypřišem jsem našel pramínek vlasů. 
Cmaj7 Am7    Dm7          Em7 
Čí asi byl, jak dlouho tady leží ? 
F              Em              F G  C  G 
Včera jsem pochopil, jak život běží. 
 
C          Am                   Dm                    G 
Za okny mrholí, volal jsem Tereze, řekla, že ke mně už nevleze, 
C            Am                  Dm                         G 
že jsem ji posledně nalákal na známky, následně dostal jsem strach. 
F            Em          Dm                     G 
Já hlupák veliký, všechny ty aršíky, na nichž byl Gagarin, 
C                     Am                 Dm                           G 
prodal jsem v Pofisu, teď na dně almary kromě dvou dopisů mám jenom prach. 
       Cmaj7 Am7 Dm7 G 
Ach, ach. 
 
 
Celou noc hrál jsem na kytaru, 
všechno, co v mládí znal jsem, přišlo vhod i k stáru, 
copak je tak těžké pochopit, 
že se bez lásky nedá žít. 
 
Koupil jsem kytaru v bazaru v Těšíně a zpívám pod okny Martině 
písničku o rose, která mi na nose v té zimě sublimuje 
a kapky stékají jak slzy po líci, po celé ulici 
slyšet je mé volání, kdo mě zachrání, když ani ona mě nemiluje ? 
To mě znervózňuje ! Proč se neusměje ? 
Naděje ještě je ! 
 
Má malá Babeta popleta odešla do světa, zmizela do kelu, 
fláká se v Bruselu, já tady si stelu bez jejich pocelů sám, 
v evropskou unii spěchala, modrou petunii mi tady nechala, 
může mi z okolí pomoci někdo – li, jak je ta písnička dál ? 
Pan Suchý prý ji psal, jako kluk jsem ji znal.