Just Like Tom Thumbs Blues

Dylan Bob

Prstový blues o tom co nechápu

Dylan/ mp 2000


Rodiče říkali aby v centru mýho snažení hlavně mozek byl
Že není důležitá cesta, že hlavní je vždy najít cíl
Jenomže jak ho trefit,když sem sám jedinej na týhle  cestě zbyl
Takže jsem všechny rady co mi dali hned na začátku zahodil

Náš příběh vášnivý a tajný lásky měl život jepic
Stejně jak ony ze života bez žaludku nemají vůbec nic
Tak já sem z Božkou potmě v seně propleteně neměl o moc víc
A když  ji dnes náhodou potkám ona řekne jenom: No Těpic!

Můj doktor mi stejně nikdy neřek pravdu o tom co mi je
Že prý pro mě dobrý je všechno to co mě nezabije
A prý každýmu vždycky zbyde jenom to co před jiným skryje
Ale že jestli myslím že před ním něco schovám, tak to že je UTOPIE

Prý když mám něco na jazyku mám si rychle vzít Septolete
Humanismus, trockismus ,budhismus prý mám v sobě jako jed
Slova spolu s mikroby se před tabletou stáhnou zpátky hned
A tím pádem mi nehrozí že bych měl někdy s někým střet

Hmatatelná neskutečnost, nenahmatatelná skutečnost
O tom stále píšou v novinách a já jsem proto podezření prost
Když politik hřímá že jej nevolit je občanská zbabělost
A že jen velkej trouba je ten kdo do tohodle nedorost

Ne vždy dobře rozumím tomu na co jsem se sám ptal
A stejně nikdy nepochopím proč být pěšák  je horší než být král
A jak se to má s revolucí jsem taky nikdy moc nevnímal
A tak tady jen stojím a jsem tady jen pro to  abych hrál