Fůra starostí

- Písničky z pohádek

* Po dešti slunce do včelínů už začlo znovu prát,
  jsou v řece hejna línů, ne, nebude hlad.

- A co já s tímhle miminem,
  jak a čím je převynem, co s tím?

* A když se peru s cejnem, co na háček se chyt',
  v tom světě obyčejném, je nádhera žít.

- Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí.

* I tloušti jsou tu zralí, jen slůvkem se mi zmiň a jednoho ti k svačině dám.

- Jenomže já bych věděl rád, kde to dítě bude spát, co s tím?

* Když někdo vodu kalí a ryby berou míň, tak na sluníčku dobře je nám.

- Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí.

* Po dešti zachce se i parmám tak jako z vody růst,
  co řeka dá je zdarma, ne, nebude půst.

- Láry a fáry začni tím,
  čím to dítě nasytím, co s tím?

* Vždyť kolem nás se válí těch dobrot habaděj,
  těm, co to v hlavě pálí, těm je na světě hej.

- Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí.

* Když po žních přijde setí, tak tam zem urodí a všichni všechno v podstatě maj'.

- A k tomu fůru starostí, někdy i fůru starostí, někdy i fůru starostí.

* Když dost je ryb i dětí v tom našem povodí, tak máme vlastně na zemi ráj.

-/* Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí.
-/* Až na tu fůru starostí, až na tu fůru starostí, až na fůru starostí.