Sydney

Nedvěd František

Nejhorší je loučení
U domovních dveří
Jedenkrát tě opouštím
Nastokrát ti věřím
Zase slyším plachá slůvka
Co mi šeptáš potají
A jedny ruce druhé hledají

Jsi můj pláč a jsi můj smích
Jsi můj přístav klidný
po mých zádech spálených
Teď slunce píše SYDNEY
Jako slaný mořský písek
Co mi v očích zůstává
Jsi pořád se mnou 
lásko má

Suchý lístek z eukalyptu padá na můj práh 
za noci si hledám Jižní kříž
modrá hejna štíhlých ryb tu skáčou po vlnách 
kormoráni letí k nebi blíž

Ve snách za mnou připlouváš 
velkou bílou lodí 
půjdem spolu držet stráž 
na skalnatý břeh
budem z útesu se dívat
jak se město probouzí
a ty budeš se mnou
v zemi snů.