Plakala noc
Na severu v tom malém claimu divokém
žil starý zlatokop Jim.
Nemĕl on nikoho v tom svĕtĕ širokém,
jen smečka psů žila s ním.
A když večer tesklivý nad krajinou pad`,
svolával své psy, které mĕl tak rád,
a každý pes se zvláštní touhou chvĕl,
když starý zlatokop pĕl:
Refrén:
Plakala noc černými slzami
a plakal i bledý mĕsíc mezi hvĕzdami.
Když pláče noc, i já se zapláči,
kdopak mi ty staré oči jednou zatlačí?
Dávno už nežije ten starý zlatokop,
smečka psů nevyje,
na severu v tom malém claimu divokém
už nikdo nežije.
Smečka psů se zvlčila a odbĕhla v dál,
když tu nebyl ten, co ji miloval,
však každý pes se při vzpomínce chvĕl,
jak starý zlatokop pĕl:
Ref.: Plakala noc černými slzami …
(Tato verze je z 60. let)
*