Píseň poslední jistoty
Pedrákovi
Není to žádná tutovka že budete se smát
na druhou stranou je to fór vám vo tom zazpívat
my kámoše jsme mívali každej trempíř ho znal
místo aby si klidně žil rači se uchlastal
Mezi námi často jezdíval a pěkný písně hrál
a jeho fousy cikánský mu vítr hladíval
pak ale víckrát nepřijel šel vo tom jeden hlas
ža sedí v krčmě kovný a chlastem krátí čas
Nikdo už vo něm nemluví vítr ho s sebou vzal
na vršek pivem dlažděnej a tam mu nalejt dal
písničky jeho zpívaj už jen větve borovic
byl to náš kámoš nemoh už dál už není nic
Marně sme do něj hučeli a šlapali mu stín
hospody dveře přibouchni a zahoď už ten spleen
s vočima jak led poslal nás pod černý nebe spát
kytaru sevřel do dlaní a zase šel pít a hrát
Zapad až tam kam cestu zná jen rum, pivo a gin
snad kdyby silnou vůli měl tak dobrej byl já vím
a možná kdyby někdo dřív po něm jen ruku vztáh
tak dneska byl by prímovej a nevzal to tak kách