Docela všední obyčejný den
Docela všední obyčejný den
G7 C F9 C
1. Docela všední, obyčejný den,
G5+/7 C Gmi7 C9
k večeru o půl šesté
F9
ulice hoří do tmy neonem
C C7 Ab7 C
v tom starém pohádkovém městě.
C#dim G7 Dmi7 G7
Docela všední, docela všední den,
C F C G7 C Fmaj7 C
více kouzel má, než krásný den.
2. Snad právě v této minutě
se někde lidé smějí
anebo bloudí v dlouhé samotě
tisíce lidí v beznaději.
Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů,
den plný krás, den marných snů.
3. Zatímco kolem planou lampy tmou,
za mořem ráno vstává,
smutná se věčně střídá s veselou
a život s člověkem si hrává.
Najednou končí, co právě začalo,
a trvá dál, co skončit má.
4. Možná že v této chvíli pro lidi
písničku někdo skládá.
A přitom vůbec, vůbec, nevidí,
jak ho má jeho milá ráda.
Pro samé hvězdy sdalekým vesmírem,
on nevnímá svůj všední den.
5. Týden má jenom jednu neděli
a často šlapeš bláto.
A přece všední den je veselý
a přece život stojí za to.
Ten všední den, ten, který znáš,
jde s námi dál, jak přítel náš.