Pokání

Nedvědi & Brontosauři 206 12 2505 3
Emi Znavenej na dně a jako kůl sám, už v koutě, kam dál, no řekněte kam, H před sebou utíkat těžko se kamkoliv dá, Emi nejtěžší noci jsou pod střechou hvězd, Ami když domů se nechce, když se necháš svést Emi H Emi sám sebou a cosi si namlouváš a namluvit dáš. I kámen se ustrne, ale musí být proč, i řeky proud obrátíš, když důvod je, i sníh v slunci padá, když rozhodne na nebi Bůh, jen příčína následkem věci má být a vědomí, že není víc nežli žít, a že život je jen na chvílí půjčený milostný dar. Emi R: Ne hněv, nebo závist, ani jiné z těch slov, ani touhy, co navíc chceš k životu mít, H ani láska, ani ta není důvodem odejít z cest. Emi Kdo v poledním žáru hledá hojivý stín, Ami ať vykřičí napřed řeku svých vlastních vin Emi H Emi a pak obrátí ke hvězdám pokorně u dlaně dlaň. A poprosí mlčky, to kdekoliv jde, v chrámech jen svádí to k divadlu vést, ať poprosí člověka jménem, jménem pravdy a svým a ať snese pokání po samý kraj, to víra je svědomí ,svědomí ráj a nikdo není čistý, jen někteří lidé snad míň. R: Ne hněv...