Mayovky

Nedvědi & Brontosauři 207 8 1828 7
Dmi 1. Dávno už v polích ztichnul pokřik vran, měsíční záře, vločky poletují tu a tam, Gmi to jednou večer přišla paní Zima Dmi Ami Dmi pozeptat se, co a jak se mám. 2. Dřevěný teplo voní po trámech, nechal jsem vodu ohřát na čaj, na grog na kamnech, pak v rohu u skleničky začal jsem si zpívat o tom, jak dřív bylo líp. Dmi F R: Asi už stárnu nebo hloupnu snad, C Gmi já jsem měl mayovky a Wolkera rád, Dmi F a než jsem šel s holkou, řek' jsem stokrát snad, C Gmi A jak je mi milá, něžná, hezká, a jak bych chtěl ji mít rád. 3. Najednou všechno se to zvrtlo tak, na pramen žába sedla a na helmy černej pták, a já si myslím, že na tenhle podivnej svět asi nepatřím. 4. Jen ta má Sázava mi občas vrátí chuť se smát, někdy se zastaví tam přítel, děvče, kamarád, pak v rohu u skleničky zpíváme si o tom, jak dřív bylo líp. R: 5.=1.