Lovec kožešin

Nedvěd František 3 0 187 0
Na severu chatu měl dřevěnou, říkal, že je život samý dluh, winchestrovka byla jeho ženou, Jerry, vlčák zase věrný druh. Radost,měl ten starý lovec koží, že se jeho kořist rychle množí. A když večer u krbu se hřál, Jerry, vlčák u nohou mu stál. Jerry, starý, brachu jsme tu stále sami, nikdo nechce snášet krutý osud s námi. Až nás ruka tvrdá do propasti srazí, nikdo nezapláče, že tu někdo schází. Do města vez kůže na výměnu, dostal za ně zásoby a prach, přivedl jsi také mladou ženu první růži na kterou kdy sáh. Šťasten byl ten statný lovec koží, že se jeho kořist stále množí. A když večer u krbu se hřál, Jerry zalez jakoby se bál. Jerry, starý, brachu, už tu nejsme sami, žena bude snášet krutý osud s námi, až nás ruka tvrdá do propasti srazí, ona si zapláče, že tu někdo schází. Jednou našel chatu opuštěnou, odešel mu jeho lásky květ, a tu, kterou nazýval svou ženou, chaos města zavolal jsi zpět. Trpce se jen usmál lovec koží životem se zkušenosti množí a když večer u krbu se hřál Jerry zase u nohou mu stál. Jerry, starý brachu, už jsme zase sami, žena nechce snášet tvrdý osud s námi, až nás ruka tvrdá do propasti srazí nikto nezapláče, že tu někdo schází...