Sám pod okapem
R: Sám pod okapem stojí
ač býval kdysi král
teď korunu už nemá
a hledá kde by spal
Teď podává mi ruku a pláče do ticha
už nedá ránu pěstí už nikam nespěchá
Pak vypráví jak válčíl a tiše poprosí
a do sáčku si střádá ty drobné obnosy
Pak místo díků řekne už je mi šedesát
a místo nashledanou přijď zas pokecat
Ta vzpomínka mě bolí snad marnost rozpoznal
když korunu mu vzali a já jen deset dal