Svět kam jiní nemohou
Holka kde se touláš
kam vítr tě zas svál
Jsi jako teplo sluneční
když už si zvykám
zas někam míříš bůh ví kam
a čekám spoustu dalších dní.
RF: Láká tě svět dějů mimo těla
svět hvězdných drah k nimž jsi se zahleděla
Mně zbývá strach že někde se mi ztratíš
změníš se v prach a sotva se už vrátíš
Holka to jsou dálky
říkáš nemám se bát
země se přeci otáčí
vše se vrací zpátky
na známá místa k nám
a mně to přesto nestačí.
RF: Láká tě děj cizích galaxií
těles a drah co nad námi se míjí
já objevil v sobě zvláštní tajný síly
stačí pár chvil aby tě pohltily
Pak vlastní gravitací
tě vtáhnu na svou dráhu
a ráno splynem s oblohou
pak vlastní gravitací
tě vtáhnu na svou dráhu
jsem totiž svět - kam jiní nemohou.