Pár triček, riflí a ideálů

Načas 4 0 308 0
Dnes je mi dvakrát tolik, kolik mi tenkrát bylo, neměl jsem nic - a vůbec v ničem mi to nebránilo. S rukama v kapsách chodil jsem proti větru, neměl jsem nic, pět triček, dvoje rifle a pár svetrů. U zvláště dobrých přátel spával jsem na kobercích a z plakátů se tomu smáli zpěváci a herci. K smíchu byl holič, směs valčíků a polek, neměl jsem nic, jen hlavu plnou nejkrásnějších holek. Ref: Kdepak jsou, všichni moji středoškolští známí? Kdepak jsou, proč se někde upíjejí sami? Kdepak jsou, všechny jejich velké ideály? Kdepak jsou? - Umřely a nebo se nám zdály? Často po druhém pivu býval jsem celý zvadlý a střízlivěl jsem pravidelně vsedě na zábradlí. Pod paží knížku a v hlavě varující, temné Hell´s bells těch australských AC/DC. Pekelné zvony těch australských AC/DC. Ref: Kdepak jsou, všichni moji středoškolští známí? Kdepak jsou, proč se někde upíjejí sami? Kdepak jsou, všechny jejich velké ideály? Kdepak jsou? - Umřely a nebo se nám zdály? Ref: Kdepak jsou, všichni moji středoškolští známí? Kdepak jsou? V hospodách se upíjejí sami! Kdepak jsou, všechny naše velké ideály? Kdepak jsou? - Proč jsme se jich tak lacině vzdali?