Klofnul mě kybernet
Klofnul mě kybernet,
on mě pozval na Fernet,
dokonce ke džbánku
mezi smetánku.
Tyhlety Fernety
pořád pijem u tety,
panáky, nebo kraj
pijem jako čaj.
Ten kybernet si pěkně dal, má to se mnou drahý,
jestli ještě zůstanem, půjde domů nahý.
Malátná z Ferneta
padám na kyberneta,
buď jak buď, bože suď,
já mám na něj chuť.
Pozval mě kybernet
nerozvážně na Fernet,
teďka už lituje,
se mnou žertuje.
Koho já nabalím,
toho na zem povalím,
v sedě pusu nedávám
těm, co ráda mám.
Ten kybernet mě odhání, přátelé ho vidí,
že má holku lidovou příšerně se stydí.
Objímá ho maniak
jak teď z toho neví jak,
bez lásky prej nemůže,
co je to za muže?!
Naštval mě kybernet,
co mě pozval na Fernet,
kašlu na flegmatiky
chladný z matiky.
Do háje, tihleti
moudrý inteligenti,
v hlavě maj' místo žen
samý čísla jen.
Já mám v hlavě jenom jedno, a to je má meta,
vytrhnout ze světa čísel toho kyberneta.
Příště ten kybernet
ke mě půjde na Fernet,
třeba mu v soukromí
srdce ochromím.