Do práce mladý horník kráčí
A D E7 A E7 A D A
Do práce mladý horník kráčí, po boku dívku již má rád.
D E7 D A E7 A
Ona ho k šachtě dopro vází, růžičku mu dává na kabát.
Vem si tu růži - ta je z lásky, bude tě bránit pod zemí.
Miláčka svého vroucně líbá, tiše pláče: prosím, vrať se mi.
Však osud nepřál jejich lásce, dívčinu prosbu zatratil.
A mladý horník ke své milce, nikdy víc se domů nevrátil.
Když mladé tělo vynášeli, na nebi zhasla hvězdička.
A v jeho ruce uvadala, jeho milé, rudá růžička.
Zem náruč svou již otevírá,na rakev květy padají
a jeho věrní kamarádi hornickou mu píseň zpívají.
Spi sladce drahý kamaráde,co osud vzal,to nevrací,
my vzpomínku ti zachováme,vždyť jsi dal svůj život za práci.