Mávej
G Hmi
1. Stokrát jsem zakop a stokrát v dešti stál
C D
měsíci koukal do očí
G Hmi
rosou se brouzdal a nohy smáčel tam
C D
kde my dva spolu jako jeden stín.
2. Po kolejích jsme táhli a slunce bylo v nás
a kdo byl smutný, tak se s námi smál
u ohně jsme hřáli svý duše ztoulaný
a s křikem ptáků pak chodili spát.
G Hmi
R: Mávej, holka, mávej
C D
dřív než zamkne slunce chrám
G Hmi
mávej, tak už mávej
C D
naposledy zvedni dlaň.
3. Starý písně, co čarovnou moc maj
odnes čas, když u nás zastavil
ten poutník, co řídil jeho vůz
vzal si tebe, já jsem tu teď sám.
R: Mávej, holka, mávej ...
R: Mávej, holka, mávej ...